Významní rodáci obce
Nejvýznamnějším rodákem obce Chlum
byl Prof. Ing. Kristian Petrlík (1842 – 1908) - profesor vodního a dopravního stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Dvakrát (ve funkčních obdobích 1892–1893 a 1904–1905) byl jejím rektorem.
Prof. Ing. Kristian Petrlík
Prof. Ing. Kristian Petrlík
Narození - 20. listopadu 1842, Chlum u Hlinska
Úmrtí - 31. března 1908 (ve věku 65 let), Praha
Místo pohřbení - Olšanské hřbitovy
Vystudoval reálku v Chrudimi a později v Praze v Ječné. Pokračoval ve studiu silničního a vodního stavitelství na Polytechnickém ústavu v Praze, které zakončil v roce 1867. Poté pracoval na stavbě dráhy císaře Františka Josefa (Praha–Vídeň). V letech 1868–1870 se vrací na techniku jako asistent. Byl zakladatelem a prvním předsedou Spolku posluchačů inženýrství.
V letech 1870–1874 pracoval jako inženýr při stavbě Duchcovsko-podmokelské dráhy. Pro schopnosti, které zde prokázal, byl jmenován inspektorem železnic a dohlížel na stavby v Dolních Rakousích (například dráha Leobersdorf–St. Pölten nebo dráha Pöchlarn–Kienberg-Gaming) až do roku 1879. V tomto roce byl jmenován mimořádným a v roce 1884 řádným profesorem vodního stavitelství, stavitelství tunelů a encyklopedie inženýrského stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze.
V roce 1893 byl zvolen předsedou Spolku architektů a inženýrů, v letech 1894–1897 redigoval (spolu s Janem Koulou) jeho časopis Zprávy Spolku architektů a inženýrů.
V letech 1900–1902 byl předsedou správní rady Elektrických podniků hlavního města Prahy.
Publikace Prof. Ing. Kristiana Petrlíka
- Válení silnic jest prostředkem k úsporám při udržování : pro zastupitestva okresní i obecní, úřady stavební, inženýry stavební i strojnické, podnikatele staveb, továrníky a j., Praha : Nákladem knihkupectví F. Řivnáče, 1883
- Průplav dunajsko-vltavsko-labský, Praha : Komitét průplavní dunajsko-vltavsko-labský, 1893
- Německo-česká sbírka názvosloví železnicového, Praha : V komisi knihkupce A. Řivnáče, 1894
- Přístav libeňský, Libeň : Obec libeňská, 1895
- Tabulky vytyčovací: na oblouky kruhové bez přechodnic i s nimi za pomůcku při vyměřování a stavbě cest, silnic, železnic a průplavů, jakož i při výpočtech trigonometrických, Praha : Česká matice technická, 1903
Prof. Ing. Kristian Petrlík byl jedním z redaktorů Ottova slovníku naučného pro inženýrské stavitelství. Jeho pozůstalost je uložena v archivu Národně technického muzea v Praze.
Ocenění Prof. Ing. Kristiana Petrlíka
- 1894 Řád svatého Sávy III. třídy od srbského krále Alexandra I. za patronaci nad srbskými studenty na pražské technice
- 1901 Řád železné koruny III. třídy za zásluhy na stavbě nového mostu císaře Františka I. (dnes Most Legií)
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlum_(Hlinsko)
Dalším významným rodákem
byl pan Břetislav Švanda (1911-1943)
Břetislav Švanda
Dětství a mládí však prožil ve Ždírci nad Doubravou, kde si jeho rodiče postavili malý domek v dnešní Chrudimské ulici čp.110.
Společně s dalšími ždíreckými sportovními nadšenci založil fotbalový klub SK Ždírec a významnou měrou se zasloužil o výstavbu hřiště na Kopanině.
Krátce po okupaci ČSR Německem se aktivně zapojil jako oblastní funkcionář do činnosti ilegální organizace “Petiční výbor Věrni zůstaneme”.
1. října 1941 byl pardubickým gestapem zatčen. Po dlouhém věznění byl popraven 16. července 1943 vdrážďanském vězení.
Břetislav Švanda
Narození - 2. února 1911, Chlum u Hlinska
Úmrtí - 16. července 1943, Drážďany
Zdroj:
Sekerník
Sekerník je odborník na práci se dřevem, odborník na dřevěné stavby technického charakteru a dřevěná strojní zařízení. Býval trvalým zaměstnancem mlýnů nebo smluvně zajišťován k provedení určitých staveb nebo větších oprav. Existovali vyhlášení sekerníci, kteří se zabývali výpočtem výkonů, převodů. Dokázali vyrábět vodní i ozubená kola, řemenice a celá strojní zařízení menších mlýnů.
Sekerník Antonín Křivský z Chlumu u Hlinska, jeden z významných sekerníků své doby, vyhlášený po celé republice. Odborník na dřevěné stavby technického charakteru a dřevěná strojní zařízení. Zabýval se výpočtem výkonů, převodů, dokázal vyrábět vodní i ozubená kola, řemenice a celá strojní zařízení mlýnů.
sekerník Antonín Křivský byl i členem SDH
Mezi takové před více než sedmdesáti lety patřili také:
Reimund Vavřena z Pardubic, Josef Vrána z Katovic, Petr Petřík ze Sudoměřic, František Vašek z Hlinska, J. Světnička ze Strměch u Pelhřimova, L.Chaloupka z Libchyně u Nového Mesta nad Metují, Karel Široký z Plzně, Pilbauer z Trhových Svin, Oldřich Hubka z Kyjí, Josef Žejdlík ze Svratouchu, Josef Mrázek z Olešnice, Josef Friml z Třebechovic, František Trautermann z Liběchova nad Labem, František Suchomel z Ochozu, Matěj a Vojtěch Krnínský z Řevňovic, Hofman a Kropáček z Rychnovska, Jan Sedlář z Kounice, Václav Petr z Mšena, Josef Pilař, Weishäupl, Bartoloměj Nýč, rod Šolínů z Dobrušky a mnoho dalších.